Ve XIV. století bylo vysoké učení pražské intelektuálním centrem zemí Koruny české. Také rodáci ze Strážnice na něm studovali. Jeden z nich, Martin ze Strážnice, se dokonce pohyboval kolem mistra Klareta, českého spisovatele, učence, lékaře a lexikografa, který byl kanovníkem katedrály svatého Víta a mistrem pražské univerzity. V roce 1379 opsal Martin ze Strážnice jedno z Klaretových slovníkových děl Bohemarius. Jednalo se o dílo pro pokročilejší studenty, v němž se porovnávalo, jak si odpovídají latinské a české názvy v různých oborech a oblastech lidských činností. Z opisu Martina Strážnického je u českých termínů patrné jeho ovlivnění východomoravským nářečím, jde tedy o jednu z nejstarších památek v oblasti dialektologie.
P.S. V tehdejší době ještě neexistoval knihtisk (vynalezen byl až kolem roku 1450), proto se knihy množily opisem. Nedávat prosím do žádné souvislosti s novodobým plagiátorstvím, s opisováním diplomek.