Strážnická příjmení po 16. století

Na konci 16. a na začátku 17. století nacházíme při studiu historických pramenů ve Strážnici u většiny obyvatel již celá jména obsahující jméno a příjmení. Někdy se vyskytují proměnlivá příjmení, častější existují doplňující přezdívky. Někteří obyvatelé měli příjmení po svém povolání či zaměstnání, v purkrechtních knihách jsou doklady, že tento způsob pojmenování obyvatel byl častý a přežíval od středověku. Jako příklad lze uvést jména Mikuláš Tladlec, Šimek Kovář, Jakub Miškéř či Vavřinec Tesař. V 17. století v důsledku válek a politických i náboženských změn došlo k velmi razantní výměně obyvatelstva. Z kusých pramenů lze jen neúplně rekonstruovat, že hlavní proud přistěhovalců se do Strážnice dostával ze Slezska a severovýchodní Moravy, poté pak částečně z Čech, z osad strážnického panství a z přilehlé uherské Skalice. Velmi zajímavé je zabývat se současnými, pro Strážnici typickými jmény, jak jsou dochována ve starých purkrechtních knihách. Kronikář Jan Skácel v knize „Čtení o Strážnici“ uvádí k některým těmto jménům data, kdy se v pramenech objevují. Třeba rok 1619 se vztahuje ke jménu Jan Polák Rachovský, který se již od roku 1638 píše jako Hrachovský. Od roku 1592 můžeme se Strážnicí spojit jména Franěk, Šebesta a Svačina. Mimochodem jméno Svačina bude určitě staršího data, neboť součástí městského opevnění nebyly pouze dvě velké brány, ale také další menší, a to Vinohradská brána a Svačinovská brána. Ta stála nedaleko dnešní Doliny. Rok 1634 můžeme spojit se jmény Ospalík, Paška, Gajda a Hoštík. O rok později se setkáváme se jménem Matěj Wajčnar. Jméno pak bylo psáno v matrikách různě Weinschner, Weintschner, Wainschner, Weitzner, od roku 1708 Vajčner. V souvislosti s touto dobou narazíme i na jména Žák, Horný, Kudlík a Sasín. Jméno Stanislav je nepochybně spojeno svým původem se Slezskem, taktéž jméno Nicolaus Mozlar, z něhož se vyvinulo jméno Možnar. Jméno Najman vyskytující se v těchto letech také v pramenech může ukazovat na německý, popřípadě slezský původ. Nasvědčuje tomu i současná strážnická jazyková praxe, kdy jméno Neumann většinou starší lidé vyslovují jako Najmon. Roku 1661 je písemně doloženo jméno Sochor a roku 1662 Jan Zahanoš, později psaný jako Zahnaš. O pár let později se v pramenech vyskytují jména Rybecký, Baňař, Matějek, Jamný a od roku 1704 Tománek. Typické strážnické jméno Vavřík nese letopočet 1715. Je pravděpodobné, že jméno Brožovič, v purkrechtní knize zaznamenané v roce 1706, nese stopy chorvatské kolonizace v jihomoravském prostoru. Moc se omlouvám všem dalším, které jsem neuvedl, ale rozsah článku je malý, chtělo by to dlouhou odbornou stať, která by podrobně popsala celý dlouhý vývoj jmen ve Strážnici. Když bude čas, tak se k tomu snad i někdy dostanu.