Židovský hřbitov

Dnes bych rád napsal něco o židovském hřbitově, který se nachází asi 300 metrů severovýchodně od náměstí. Podle písemných zpráv majitel panství hrabě Magnis daroval v polovině 17. století Židům k založení nového hřbitova kus svého pozemku nedaleko panského dvora, zelinářské zahrady a ovčích pastvisek. Mimochodem staré pohřebiště se nacházelo někde v oblasti dnešní Růžové ulice, která byla donedávna zvána Měch, V měchu nebo Židovský kerchov. Nový židovský hřbitov má obdélný tvar a do jeho pozemku zasahuje synagoga, což je na Moravě naprosto ojedinělý případ a jen dokládá nezvyklost tohoto řešení. Říká se, že ze starého hřbitova byly náhrobky převezeny na nový a exhumované kosti se dokonce přenášely v koších. Nejstarší náhrobek pochází z roku 5208, což by mohlo odpovídat letům 1447 nebo 1448 našeho letopočtu. Náhrobky na židovském hřbitově tvoří 35 nepravidelných řad a celkový počet náhrobků se pohybuje někde kolem čísla 1500. Poslední pohřeb se na hřbitově uskutečnil v roce 1959. Strážnický hřbitov býval původně, stejně jako ostatní židovské hřbitovy, zcela bez zeleně. Po druhé světové válce byly na jeho ploše záměrně vysazeny ovocné stromy: švestky, jabloně, hrušně ořešáky a jako nálet se ujala lípa. Tím hřbitov dostal podobu jakési zahrady mrtvých, ve které tráví odpočinek mimo jiné učení rabíni, kantor a starostové židovské obce jako Šalomon Felber, Max Reiss, Leopold Siebenschein a Sigmund Rebenwurzel. Zajímavostí je hrob Jakoba Poppera, který má na náhrobku jméno Akiva, což by mělo znamenat vazbu na rod, který ve druhé židovské válce v letech 132-135 někde mezi městy Hebronem a Jerichem velmi silně odolával římskému císaři Hadriánovi.