V jednom z minulých historických okének jsem zmiňoval vpád bočkajovců v roce 1605, který výrazně poničil město Strážnici. Zničen byl i městský pivovar, který vyhořel a zůstal pustý. Této situace využil majitel panství Jan Fridrich ze Žerotína, který si v roce 1612 postavil svůj vlastní pivovar. Tím poškodil strážnické měšťany, neboť právě oni disponovali starým právem vařit pivo, které bylo jejich dobrým zdrojem příjmů. Jan Fridrich to svým rozhodnutím změnil a pivo se začalo vařit na panském, a to blíže zámku u mostu přes Moravu. Strážničtí páni pak vařili pivo nejen na prodej a pro sebe, ale i jako deputát pro své úředníky, kněží, učitele i špitálníky místo peněz. Pivo byli tehdy chápáno jako potravina. Na fotografii Jaroslava Chluda z roku 1932 je panský pivovar. V tomto roce však už nepatřil strážnickým pánům, ale majitelem byl Emanuel Pištělka, starosta města. Ten jej získal ve dvacátých letech na základě pozemkové reformy. Ta byla založena na vyvlastnění majetku šlechty za náhradu a majetek byl pak přidělen novým vlastníkům. Mimochodem náhrada byla vyplacena šlechtě v předválečných cenách, což byla asi jedna třetina tržní poválečné hodnoty. Moc pěkně o tom napsal historik Josef Pekař v roce 1923 v publikaci „Omyly a nebezpečí pozemkové reformy“.