V roce 1934 nastoupil jako nový farář do Strážnice P. Jan Vrtek. Od svého příchodu považoval za svůj hlavní úkol důkladně opravit farní kostel, který tuto opravu již nutně potřeboval. Koncem září 1939 se začala dělat úplně nová střecha. Do zimy...
Na konci 16. a na začátku 17. století nacházíme při studiu historických pramenů ve Strážnici u většiny obyvatel již celá jména obsahující jméno a příjmení. Někdy se vyskytují proměnlivá příjmení, častější existují doplňující přezdívky. Někteří...
Dnes odpoledne jsme s manželkou absolvovali historickou procházku k zajímavému místu, kde se protínaly hranice tří panství. Tři trojboké kameny z 18. století stály v sedle mezi vrcholy Stráň a Kobyla, kde se stýkaly hranice ostrožského a...
Od roku 1641 se ve strážnických písemných pramenech objevuje poprvé jméno Múčka, jedná se o Jiřího Múčku z Kravař. S velkou pravděpodobností šlo o nositele českého jména, jehož původ ve staré češtině může mít souvislost s mletím obilí. Kolem roku...
Svatý Roch z Montpellieru žijící mezi léty 1295-1327 je francouzský katolický světec, uctívaný jako patron proti moru. Po morové epidemii, která zasáhla Strážnici v roce 1680, postavili přeživší malou kapli jako výraz poděkování a nazvali ji právě...
Páter Prát se narodil v roce 1785 ve Strážnici, byl žákem piaristů a vysvěcen byl v roce 1808. Působil jako kaplan v Kojetíně a pak jako lokalista v Kuželově, v roce 1827 se vrátil jako farář do Strážnice. Téhož roku jej konsistoř jmenovala...
Od roku 1711 se ve strážnických písemných pramenech vyskytuje příjmení Klauda. Jeho nositelé byli zřejmě čeští obyvatelé, neboť i v jiných obcích se toto jméno takto vyskytuje. Také publikace Jiřího Pajera „Strážnice. Kapitoly z dějin...
Podle písemných zpráv majitel strážnického panství hrabě Magnis daroval v polovině 17. století Židům k založení nového hřbitova kus svého pozemku poblíž dvora, zelinářské zahrady a ovčích pastvisek. Náhrobky na hřbitově tvoří třicet pět...
Velký a zničující požár vypukl ve Strážnici dne 26. srpna 1718. Jeho centrem byla židovská čtvrť a díky silnému větru bylo během půlhodiny v plamenech 324 domů. Tato živelná katastrofa se vyhnula pouze Starému městu, jinak shořelo úplně všechno...
Josefínské reformy v druhé polovině XVIII. století se nevyhnuly ani Strážnici. Císař Josef II. zrušil na základě dekretu ze dne 23. srpna 1784 městské hřbitovy a hrobky v kostelech i klášterech. Vedly jej k tomu především hygienické důvody, proto...